Fotbal
Svobodní vs. ženatí vs. rozvedení
Včera jsem na hřišti nechal srdce a hlavně tělo.
A i kousek jater.
Celkovou výhru v turnaji nám letos zčásti zajistila zákulisní opatření. Pořadatelé po loňský nechutný zkušenosti s mladýma, běhavýma, nezachytitelnýma a neunavitelnýma hochama stanovili minimální věk pro účast v turnaji. Nikdo pod 18 let věku nebyl letos připuštěn. Loni to fakt nebylo na férovku, na afterparty se pak zjistilo, že mnoho z těch nezletilejch turbosvišťů dokonce ještě nekouřilo a ani nepilo! A ani třeba ještě nemělo holku, takže denní program těchto sokolů je 12 hodin denně spát a pak po zbytek dne neférově trávit čas sportem. A proti takovým bysme to daleko nedotáhli, soudruzi.
Takže po tom, co se svobodným po soudružsku vyřadily hlavní opory už se s nima dalo normálně hrát a vyhráli jsme myslím o dva góly.
S rozvedenýma to byla rozvážnější taktická bitva, kterou jsme se štěstím vyhráli 1:0.
Ono pro celkovej úspěch je potřeba hlavně tahat za nitě mimo hřiště. Blackmercedesbafuňáři z ligy by mohli vyprávět, ale i na naší úrovni víme svý. Kromě toho, že se klíčoví z loňských svobodných nepustili na plac, tak se i další věci nastavili tak, aby seděly ženáčům. Důležitý totiž i je v jakým pořadí se zápasy hrajou. Protože mezi jednotlivejma zápasama není skoro žádná pauza, tak je samozřejmě nejvýhodnější hrát první zápas, pak mít zápas pauzu a pak hrát ten třetí. Kdo nemá pauzu, tak si nestihne dát ani dvě piva a nemá pak při hře z čeho brát a potit. Rozvedení protestovali, že jako jsou starší a že výhodu pořadí zápasů by měli mít oni. Jenže se jim vysvětlilo, že my žijeme každodenně pod mnohem větším, permanentním tlakem a že teda věk-nevěk jsme to my, kteří mají nárok na ohleduplnější přístup.
Mirek Dušín by z toho spravedlivě štkal Jestřábovi na rameni, ale i takto se všemu dá pomoct. Dobrým výkonem na hřišti a ještě lepším výkonem mimo hřiště. Je to skoro jako všude jinde, už to dorazilo i na venkov.
Letos byli rozvedný v nových červených.
Přípravka vs. maminky
Marke se dva dny cítila mizerně, chřipkově, skoro se bála, že ani nenastoupí. Nakonec ji tým doktorů dal na zápas do kupy. Když je potřeba postavit hvězdu, tak sportovní medicína dneska umí zázraky.
Marke ale stejně pro jistotu šáhla v kabině po gólmanským dresu, že jako v poli nechtěla riskovat zhoršení svého stavu.
Děti porazily maminky 7:2. Největším problémem maminek při hře je koordinace vlastního těla. Největším nebezpečím pro maminky jsou maminky samy. V pořadí četnosti výskytu problému maminek jsou na prvních místech:
- nezakopnout o svoji nohu
- nezakopnout o nohu spoluhráče
- po zakopnutí nezalehnout dítě
Resty
Indiánky
Holky dostaly ve školce indiánský jména. Andulí je Hnědooká růže a Adi je Dobrá voda.
Adina měla být původně Dobrá koza, ale v poslední chvíli si to indiánskej bůh rozmyslel.
1. seč
16. a 22.6.2009
před barákem 13 (2008 17, 2007 4,5)
před babičkou 26
u Hubálků 19
dole na křižovatce 21
dohr 79
3,25 h
Vilda se vzteká
Vilda není vztekloun jakože cholerik. Že by ho nějaký konkrétní věci vytáčely. On se vzteká programově. Nevím přesně, jak to má vymyšlený, zvenku to každopádně vypadá tak, že se rozhodne, že dejme tomu tenhle víkend nám to osolí a když pak zjistí, že už je sobota ráno, tak podle plánu začne být rozmrzelej, kňouravej a vzteklej. Bez vnější příčiny, bez návaznosti na něco, co bysme provedli nebo čeho bysme si všimli (a jakože my si celkem všímáme všeho).
Je namíchnutej, když se mu věnujem, je namíchnutej, když ho necháme být, je namíchnutej, když jde Marke na zahradu, je namíchnutej, když si ho Marke vezme s sebou, je namíchnutej, když oba zůstanou doma, je namíchnutej, když holky nejsou doma, je namíchnutej, když si s ním hrajou, všechno špatně. Teplotu nemá a zuby mu taky nerostou. Takto to trvá už skoro tři měsíce, někdy se rozčiluje od pátku do něděle a někdy zase jen od pondělí do soboty.
Je ochotnej trochu ubrat, když si ho Marke vezme do náručí, posadí se s ním do ušáku, upeče mu bábovku a drží ji před ním na talíři a kouká se s ním na S čerty nejsou žerty. Dokud nedojí poslední kousek bábovky, tak velkoryse přehlíží, že měl v plánu dělat dusno. Nedejbůh ale jíst bábovku jen tak, nebo koukat na čerty bez bábovky, to je špatně.
Včera vůbec nebyl k zastavení. Nechtěl vzteky ani jít spát a poprvý jsem ho musel jít uspat do auta. Tzn. přikurtovat do sedačky a jet nazdařbůh někam (hlavně plynule), dokud ho to neuhoupe. Dali jsme 12 kiláků než zabral. Ani nevím, jestli je to moc nebo málo. A dneska to samý, auto bylo krabice poslední záchrany.
A mně furt vrtá, že stejný ráno, stejná ves, stejný rodiče, stejnej přístup, stejný všecko… A na jedný straně je Andulka, silně propopulační dítě, které když bylo stejně jak Vildovi, tak jsem si říkal, co furt lidi mají s těma dětma, vždyť je to brnkačka, takových Andulek můžeme mít klidně pět. A na druhý straně Vilda, neposlouchající svéhlava se kterým skoro není řeč a když není podle jeho, tak se vytáčí. Kterej se ale vytáčí i když je úplně po jeho a kterej se nejvíc vytáčí, když vlastně ani neví proč. Vilímek je dítě antikoncepční, kdybysme měli prvního Vildu, tak kdoví, jestli bysme někdy měli tři děti.
I když je fakt, že když má někdo první nasránka, tak se může utěšovat statistickou nadějí, že další děti už můžou být jenom lepší.
A taky nám samo vrtá, kde se to v něm bere, když já jsem byl vždycky klidnej tüpeck a Marke, přestože dneska občas blafne, tak jako malá rozhodně platila za milionový, hodný dítě.
Brack out
Už tak 14 dní mám v hlavě vybrakováno víc než normálně. Fungují mi jen nepodmíněný reflexy a nějaký zautomatizovaný postupy. Pokud není nablízku podnět, kterej by spouštěl automatickou reakci (třeba přišel mail→přečti ho→vyřid ho), tak sedím a mám v hlavě prázdno.
Když má člověk prázdno, tak ho ani nezatěžuje, že má prázdno.
Časovej paradox pískoviště
Nechť se plocha před domem ohraničená čtyřmi trámky a vyplněná pískem nazývá pískoviště. Subjekty, které se dokáží samy delší dobu pohybovat po trajektoriích v rámci pískoviště nazvěme dětmi.
Jste-li muž a opisoval-li v čase T mínus 9 mesíců střed vašeho těla dráhu uvnitř tělesa vaší ženy, pak s pravděpodobností p = 1/(x+1) můžete tyto subjekty nazývat vlastními dětmi. x je rovno počtu nejlepších kamaradů vaší ženy, pokud neznáte hodnotu x anebo si myslíte, že se rovná nule, dosazuje se za něj tzv. předběžná opatrnostní konstanta, která má hodnotu 2.
Definice časového paradoxu pískoviště
Čas ušetřený samostatným (tzv. bezdozorovým) pohybem dětí v pískovišti je následně ztracen časem stejným nebo vyšším, jenž je potřeba vynaložit na to, aby děti vracející se z pískoviště byly uvedeny do původního stavu jednotné integrity bez odpadávajících částic.
Lidová interpretace paradoxu: Necháte-li dítě samo na pískovišti bez dozoru a libujete si, jak teď máte půlhoďku pro sebe, tak si libujete jen do okamžiku než zjistíte, že po návratu z pískoviště vám bude nejmíň půlhodiny trvat než bude dítě odpískováno natolik, aby mohlo být bez obav vpuštěno domů.
Věty o paradoxu
Časový paradox pískoviště je jedna z opor Zákona o zachování minima volného času a funguje taky jako důkaz nezvratnosti Zákona o ubývání písku z pískoviště.
Srazy
Zúčastnil jsem se dvou spolužáckých srazů. Gympláckýho i záklaďáckýho. Oba dopadly dobře, celkem se popařilo a většinu hlavních událostí si pamatuju.
Dopadla zároveň i jejich koordinace. Někdy před rokem mě napadlo, že srazy bysme měli dělat každej rok v jeden pevnej termín, aby s nima mohl každej dlouho dopředu počítat. Gympláckýmu srazu jsme po debatě "udělali termín" poslední víkend v květnu, záklaďáckýmu srazu jsem udělal termín první víkend v červnu. Letos to bylo poprvý, co naběhl tenhle systém a všechno dopadlo gut.
Fotky z obou srazů mám ve foťáku a hned, jak se mi rozsvítí, tak to zpracuju.
Seno
Máme za sebou dva z jediných tří dnů v červnu, ve kterých nemá pršet. Potřebujem osekat 7 hektarů trávy pro krávy na zimu. Mám hotových půl hektaru mezí a zákoutí, kam se nedostane velká sečka (kombajn), která má přijet zítra. V úterý se bude balíkovat, to už ale má pršet. Bude to možná zajímavý.
