archiv 2005
srpen
←archiv 2005 červenec | archiv 2005 září→
Velbloud Fitzgeraldův
O víkendu se golčili Hubička s Ušákem, dva velbloudi z rodu Velbloud Fitzgeraldův. Byli jsme pozváni k rituálu spojení, podrobná reportáž tohoto vyjmečného přírodního ukazu je na peta-gogo.spaceil.net.
Kvíz na víkend
K víkendovému odreagování jsem si pro vás, naši milí čtenáři, přichystal zábavnou logickou úlohu s rodinnou tématikou.
Stejný typ úloh byl svého času velmi populární, myslím, že si určitě vzpomenete. V zadání úlohy se dozvíte v několika větách základní penzum informací a vašim úkolem je vyvodit z nich logickou úvahou správné odpovědi na otázky.
Tady, pokud naleznete správné odpovědi, Vám odměnou bude nejen pocit úspěšného řešitele ale i řekněme informace, které se jinde nedozvíte.
Tak tedy zadání (fotku použijte jako vodítko): pán s brýlemi má auto a bydlí v Brně. Ten vedle něj, který nebydlí v přízemí má vnouče a nechodí bos. Honza nosí kraťasy. František se nemračí. Pán s krátkými rukávy má dceru zatímco pán na kraji lavičky chodí občas na prýgl.
Nyní již máte dostatek indícií abyste správně zodpověděli následující otázky. Kolikrát slyšel pán s vlasy zpívat zjara kosa? Jakou barvu bot má pán vpravo?
Správné odpovědi pište do vzkazovníku, pokud možno i s náznakem postupu řešení. Ze správných odpovědí vyberu bez účasti notáře výherce, který obdrží diplom akreditovaného znalce rodiny a navíc může hodinu listovat podle své libosti opravdovou kronikou Brigády socialistické práce.
Na prýglu a v okolí
Díky našemu, již zmiňovanému dislokovanému štábu, který any time all the time monitoruje dění přímo v oblasti, se četnost příspěvků zde na webu nebývale zvýšila. Následuje obrazové summary dnešních highlights.
Adélka je XXL
Adél si dnes zkoušela róbu na sobotní gólku. Jako jediná dcera svědkyně, přítomná slavnostnímu ceremoniálu, je v organizaci celé události významný bafuňář a volba vhodného oblečení i vzhledem k příslušnosti ke svému pohlaví je tudíž otázkou kruciální.
V průběhu náročného procesu zkoušení vyšla ovšem najevo velmi nepříjemná skutečnost. Že totiž šaty určené dámám ve věku 6-9 měsíců na sebe Adél ve věku 4 a půl měsíce oblékala jen s největším vypětím.
Já, s postavou Davida z bílého mramoru,
stojím u ní a hledím nahoru,
čekám, zda špeky odletí,
ach pýcho marnivá…
Andulka je v Brně
Andulka je od neděle v Brně na prázdninách. Poprvé je od nás na dýl než na dvě noci.
A mimo jiné to znamená, že aktuální zpravodajství, live vstupy a fotky teď zajišťuje výhradně děda.
Na první fotce holky startují z bloků. Závodění v běhu začíná být u Andulky přibližně stejný fenomén jako fotbal, jak se k tomu dostanu, sepíšu na toto téma delší elaborát.
Nákres kuchyně
Úplně náhodou jsem dnes objevil aplikaci KitchenDraw, která, pokud bychom neměli Máťu, by v přípravě návrhu byla mnohem užitečnější než Kuchyňský plánovací program, který jsem používal.
Návrh kuchyně máme už nějaký čas hotový, jak ale pořád prolízáme kvůli vybavení interiéru kdeco, nevyhneme se občas i pohledům na kuchyně a čas od času nabíráme pocit, že s rozmístěním a vzhledem horních skříněk (spodek ne, ten je bez výhrad) by se ještě mohlo něco udělat. Líbí se nám každý měsíc něco jiného. Když mi Máťa předával končené návrhy, přesné plány a vizualizace pro kuchyňáře, byl jsem si jistý, že jen toto a nic jiného. Jenže jak se pořád objevují další a další možnosti, vždycky mě začně drtit pocit, že to, co máme není ještě ono.
Nainstaloval jsem tedy KitchenDraw a pokusím se ještě upravit horní skříňky do trochu jiné sestavy než je máme teď. KitchenDraw umožňuje nastavit oproti Kuchyňskému plánovacímu programu nesrovnatelně více detailů, ovládání je pravda o něco náročnější, ale každá trochu poučenější lama (typicky já) by neměla mít větší problém.
Jediné omezení tohoto programu je, že na vytváření návrhu je k dispozici zdrama jen 30 hodin. Pak jsou deaktivovány grafické funkce a náhledy a tím tedy vše, čím je tento program pro laika tak přitažlivý a k dalšímu používání je třeba zacvakat.
Než začne člověk s KitchenDraw pracovat, je užitečné shlédnout na webu nejdřív jeho Live Demo (já, protože jsem se cítil, že jsem ještě o něco poučenější než běžně poučená lama jsem ztratil bezcílným tlapáním 10 minut než jsem pochopil, že i pro mě nebude demo od věci). Možností tvorby jsou spousty a demo přehledně ukazuje, co kde nastavit, aby navrhování trvalo co nejméně. Po spuštění samotného programu lze pak jít rovnou na věc a šetří se tak čas z drahocených 30 hodin.
Ve zkratce
Nějak mi vyschla studna výřečnosti (asi následkem toho suchého teplého slunečného léta), do doby než se to zlepší se vrátím k původnímu formátu a vysypu to tu hlavně fotkama.
Z posledních čtrnácti dní mám čistě jen obrázky (spíš aranžmány) do pamětí. Andulka poprvé u zubáka, nejdřív na křesle a pak už spokojená s obrázkem tučňáka (Linuxáka?), pak já při výstupu na Suchý Vrch (99500 cm n. m.), nejdřív s b-komplexovým ionťákem v posledním základním táboře před vrcholem a po té na vrcholu (obojí autoportréty, protože jak já lezu i na devadesátitisícovky zásadně sólo bez šerpů, tak mě nemá kdo fotit) a konečně Andulka a Adélka jen tak.
A ještě nesmím Adél zapomenout zaznamenat (do knížky pokroků), v den svých 4 měsíců se poprvé přitáhla za ruce do sedu.
Domek nemá cenu ani zmiňovat, od té doby, co schnou podlahové betony tam jezdí každý den jen jeden chlapík, který rychlostí asi 3 m2/den zatírá spáry mezi sádrokartónama (na nic jiného jsem opravdu nepřišel). Pokud to na hrubo propočtu, vychází mi, že jednou za hodinu udělá 5cm štětcem asi 40 cm dlouhou bílou čáru. A zas má na hoďku vystaráno. Myslím, že pokud se tak za týden bude blížit ke konci, možná sníží rychlost na polovinu. Nám je to samosebou jedno, jen by mě zajímalo, co se tím sleduje. Ale možná jsem jen někde něco přehlíd.
Trochu oživení bylo minulý čtvrtek, když se nainstalovaly vstupní dveře a vnitřní parapety.
Moudra 3
Volali mě, ať se jdu podívat, že Andulka má nový hózny.
„Teda Andulí, tobě to sluší.“
„A tatínku, jsem kočka?“
„??? … no jo opravdu, seš kočka.“
„To se žiká, víš, … když to sluší, tak že to je kočka.“
No a pak že ji zajímá jen kopačák. Prdlačky švagrová!
Den 138. (den 432.)
Čistě informativně, přízemí je, kromě garáže, už celé pod betonem. Tříměsíční countdown vysychání může začít.
Člověče, nezlob se
Andulka objevila Člověče, nezlob se.
Narozdíl od pexesa nebo domina se jí ale od této hry snažím odrazovat. Nejen, že je už sama o sobě nebetyčně nudná, ale Andulka jí navíc hraje jak šachy. Tedy pomalu, nad každým tahem dlouze přemýšlí a navíc, pokud už hýbe s figurkama, každý tah si vychutnává do posledního pohybu. Pokud má jet přes tři políčka, neskočí až na to třetí, ale pomalinku si to s figurkou šine, ještě si s ní po cestě i jemně poťukává o desku, jako že si figurka vykračuje. Takže ani podřimovat se u toho nedá.
Pexesem si člověk zahání alzheimera, u domina se zase dá ležet na posteli, ale tohle člobrdo žádná pozitiva ani sociální jistoty nevykazuje.
S jejím systémem hraní je to navíc nekonečné. O čemž se mimochodem stále dokolečka
ujišťujeme. Čtyři panáčci v chlívečku? Hillary s Tenzingem, když lezli poprvé na Čumulangmu
měli mnohem příznivější prognózy o dosažení cíle, než já s Andulí
v Opičích Orlických horách u této společenské a zábavné hry.