www.spaceIL.net

Moje betle…

… je plná mladýho roští, takže zatím furt dobrý.

Zátiší čtvrté noci

Cestou na pastvinu

Dokáže tohle…

… i Váš muž?

Slunečnicím se z toho dělá nevolno, odvrací se a štítivě ostentativně vadnou.

Laguna Concombre Aktualizováno

Tichej flek nedaleko odsud, trávíme tam exotickou, krásnou a dlouhou dovču zhruba každý dva roky.

Aktualizováno čtvrtek 27. července, 11.58 h - Ke včerejšku mě ještě napadl jeden velmi prostinký verš.

Koupačka bez kruhu

Andulka dnes ve vodě poprvé bez kruhu jen s křidýlkama. Ve vodě jsem musel dost asistovat, tak fotky jsou jen z přípravy na břehu.

Pentagon č. p. 213

Pentagon

Dozvěděli jsme se, že našemu domu se po obci přezdívá Pentagon.

Těžko říct, zda kvůli tomu, že Marke je po okolí známá prořízlá držka, hubatá, drzá holka s generálskými móresy nebo zda je to následkem toho, že při pohledu na náš dům z východu až severovýchodu se stěny domu lomí do tvaru osmistěnu (čili spíš oktagon).

Č. p. 213

Další věc, nejrůznější vodovody a kanalizace (která tu není a kvůli které musíme mít tu bezva hračku ČOV za stodvacet litrů) nebo telefonikyoutů (které mají ten levný internet express, který taky nemáme) už dlouho nepochopitelně pasou, jaké že budeme mít po kolaudaci na domě číslo popisné. Musel jsem ke starostovi, ten ví všechno.

Budeme mít, nebo vlastně de facto už máme č. p. 213.

Abych řekl pravdu, 213 se mi nelíbí. Pominu vůbec to, že větší než dvouciferná čísla mě až na výjimky moc neberou. Ale budiž. Vzhledem k tomu, že jsem ale věděl, že budeme mít něco mezi 210 a 215, je 213 bohužel jasně nejhorší varianta.

Oč hezčí by bylo jemně nesouměrné, přímé, designově čisté prvočíslo 211, nebo trojciferná kombinace dvou čísel 212, nebo jemně nevyvážená rozhozená postupka 214, nebo normální pohodovka 215.

Stupně vítězů

213 je přízemní, bez rozletu, bez nápadu. Dětsky popletená tři po sobě jdoucí čísla. Nejvíc mi to připomíná táborové stupně vítězů. Zelené bedýnky na ovoce postavené vzhůru nohama, uprostřed dvě na sobě, a nich čísla 2, 1 a 3 aby se poznalo, kdo to tu všem nandal.

Co s tím

Jsem zvědavej, jak to nešťastné číslo na baráku ztvárníme tak, abychom aspoň nějak zastínili jeho prázdnotu. Takovou prostotu by bylo nešťastné ještě prohlubovat nějakou bezduchou fádní konfekcí typu okrasné písmo z nerezu nebo zálesácko-tábornický nápis z kousků oloupaných větviček.

Jen tak z jedničky mě napadá, že bych to mohl na barák napsat pootočené o 90° nebo vzhůru nohama nebo zrcadlově obráceně.

Taky bych do toho mohl vložit desetinou čárku, 21,3 a před to dopsat slova „Mám ho“, aby každej konečně věděl, kdo tedy doopravdy to tu všem nandal.

Dá se i vzít sprej a nastříkat to číslo od ruky na garážová vrata jako graffiti a případně to zase něčím doplnit, kvůli autenticitě. Takže třeba „AC/DC 213“ nebo „213, pyčo!!!“. Při vymýšlení těch dodatků je třeba si jen dávat majzla, aby relativně přijatelnou přezdívku Pentagon nenahradilo něco jiného, Bobr a tak.

Dala by se i postavit někam kolem čelní stěny ptačí budka a to číslo fláknout na ní, aby bylo znát, že dvěstětřináctku si vyžral pták.

Chjo.

Okurky a zavařeniny

Okurková a zavařovací sezóna je v plném proudu. První lze poznat podle tohoto textu, druhou podle přiložených fotek. Nakukoval jsem do letošního skedžlu, tento týden příjdou okurky, další týden pár lamp rybízové marmelády a nakonec, až zlevní rajčata, tak zeleninové tousty.

Neděle

Po o výlet. Kolo kolem Bukovky, 12 km autem, 7 km pěšky, převýšení 142 m.

Sváča.

Dobrá zpráva pro sběrače, všude mrtě borůvek.

Rozcestník na Bukovce. 958 m n. m.

Od vysílače pak po sjezdovce dolů.

Zhruba tady někde to Andulka v zimě mírně slízla.

A nebyl by to pro Andulku výlet, kdyby se nejmíň půl kiláku na desetkrát závodně nesprintovalo.

Sobota

Adélku kočárek trošku nasírá. Neumí ho moc řídit a jak s ním sjede do trávy, no takový želví vztek, to bych nikomu nepřál.

Po o výlet. 2 km vlakem, 5 km pěšky, převýšení 120 m.

Start šlepru na Maláku. Ve snowboard-parku to teď pěkně hulej krávy.

Začátek největšího stoupání dnešní etapy, chvílemi až 15 %. Lída je v šestým a funí v hlavním poli.

Matouš nejenže sám je mouka, bohužel i pod kapotou má kozí dech (Schade 1000 verze Bert), ve stoupání neudržel turboželví tempo (911 Spacerra) a klesl až do skupinky těhotných.

Vrchol je na dohled.

Cílová rovinka za vrcholem. Marke má pantofle, takže si jí Andulka v pohodě vyklusává.

Véča

Druhá véča

Za želvím keřem

Pod želví skálou

Na želví stezce

Menší summary

Andulka jde naposledy do školky (29.6.).

Koukáme na fočus.