www.spaceIL.net

Proč používám Operu

Opera — internetový prohlížeč

Můj hlavní důvod přechodu z IE na Operu

Největším a jediným důvodem mého přechodu bylo, že Opera měla stisknutím jediné klávesy vypínání stahování obrázků.

Při surfování přes modem závratnou rychlostí 4 kB/s jsem v roce 2001 tuto věc považoval za vychytávku roku.

Obrázky a rychlost připojení

Ten, kdo má normální rychlé připojení teď nemusí číst, pro něj jsou následující tři odstavce jen zbytečnou hromadou slov z nějakého podivného jazyka.

U velké většiny webů je informační hodnota obrázků a designu nulová a při pomalém připojení tyto věci pouze zbytečně protahují dobu stahování. Opera měla na hlavním panelu geniální přepínač (ovladatelný i jen klávesou), který stahování obrázků povolil nebo zakázal.

Byl-li člověk na webu, kde bylo 100kB logo, obrázkové menu a ještě nějaká flashová blbůstka, animovaný gif či java aplet s animovanými hodinami (vše dohromady aspoň za 300 kB) a dozvěděl-li se po pěti minutách stahování všech jmenovaných věcí ze dvou řádků čistého textu, že musí jinam, byla Opera s možností rychlého přepínání stahování a nestahování obrázků neuvěřitelný šetřič času.

Pokud nastala situace, že obrázky byly momentálně žádoucí (mapy, fotky z pařby spolužáků, kterou člověk prošvihl, nějaké péčko galerie, podrobné návody atd.), stačilo jedno kliknutí a okamžitě se začaly dotahovat.

Homo Operatis

Jako výchozí internetový prohlížeč používám Operu od jara 2002 (tehdy ve verzi 6.01). Zkoušel jsem ji i dřív, ale pětkové verze měly trochu problém s kódováním češtiny. Ve verzi 6.01 se to podařilo vychytat a od té chvíle je Opera mou nepostradatelnou společnicí.

Stahování obrázků jsem měl permanentně vypnuté. Loga, fotky dne, obrázková menu, rotující stříbrný zavináč a i další, široce oblíbené, informačně a esteticky mdlé, datově však velmi napěchované voloviny mně většinou pěnily krev.

Proč zůstávám

Připojení od té doby nemám sice o moc rychlejší (GPRS 4+1). Navíc krátce po obeznámení se všemi funkcemi jsem objevil možnost otevírání odkazů do nových oken na pozadí a možnost prohlížení ve více oknech najednou (tzv. tabbed browsing), takže potřeba vypínání obrázků a zrychlení přenosu už nebyla taková, ale zase postupem času přišla jiná vylepšení.

• gesta myší (a když jsem později myš ze svého života vymazal, tak možnost přístupu ke všem funkcím přes klávesové zkratky),
• uživatelský styl (rychlá eliminace běžných webmasterských výstřelků jako jsou žlutý text na bílém případně modré odkazy na černém pozadí, mrňavé písmo, nerozlišitelné odkazy),
• integrace českých vyhledavačů pomocí Opera search.ini Editoru
• vypínání flash-pluginu (reklamní bannery, co to je?),
• správce a automatický vyplňovač hesel,
• aliasy záložek,
• rss čtečka,
• a teď v poslední verzi třeba možnost zmenšení fixně širokých stránek na šířku okna (abych nemusel používat nenáviděný horizontální posuvník) na krátký proces s chlapíky, kteří „optimalizují“ na 1024×768 a více, a kteří možná nečetli výsledky Yuhůova průzkumu o nejčastěji používáné velikosti šířky okna.

A každá tato věc ovládána vždy jen jednou klávesou.

Firefox?

Dnes už ta vylepšení zřejmě zvládá kde co. I jen z letmých informací o Firefoxu chápu, že pokud jeho evangelisté nekecají, tak už je díky možnosti mnoha rozšíření na stejné ne-li lepší úrovni jak Opera.

Jenže za tu dobu jsem už na Operu dost navyklej. Myš jsem musel ze zdravotních důvodů před rokem ze svého světa vyřadit, možnost používat klávesové zkratky, vyhledávání a další urychlovačky mám zaryté tak hluboko pod všechny mozkové kůry, že přechod jinam by bylo jak učit se znova mluvit.

Zhruba od verze 7.50 (z jara 2004) má Opera naprosto vše, co jsem ani nikdy netušil, že budu používat. Další verze beru už jen jako bonusy, které, když mám čas a náladu, tak stáhnu a nainstaluju. Kdyby už ale žádné další verze nepřišly, je mi to jedno, vše, co Opera už teď má ani nevyužiju.

Nevím jestli je Opera nejlepší, nevím, jestli je Firefox lepší, ostatní prohlížeče spouštím jen kvůli testování vzhledu webu. Znalost jejich funkcí mám, když to trochu přeťápnu, pouze v rozsahu, že vím, kde je Otevřít soubor a tlačítko Zpět. Tudíž pokoušet se o nějaká smysluplná srovnávání mi rozhodně nepřísluší.

Odkazy

Více o Opeře buď

• na Opera česky,
• na oficiálním fóru českých uživatelů
• na na webu výrobce (anglicky),
• nebo pro pokročilé uživatele na velmi obsáhlé Nontroppově Wikipedii (anglicky).

Češtinu do Opery a podrobné detaily o vývoji jednotlivých verzí najdete též na Opera CZ.

Thunderbird — pošťák

Používám od verze 0.4.

Předtím jsem měl kvůli poště nainstalovaný celý balík Mozilla, kde jsem měl přednastaveno, aby se spouštěl jen pošťák. Z tohoto důvodu jsem vývoj pošťáka jako samostatné aplikace Thunderbird oskákal radostí.

Pošťouchnutím k odchodu od stáje Microsoft a od jejího chromého poštovního holuba Outlook Express (asi jsem urazil férové holuby, protože ti by zřejmě nikdy nespustili skripty s viry jen tak halabala aniž bych se jich o to prosil) byly díry a záplaty. A to si ten lempl ještě pro sebe uzurpoval skoro půlku mé tehdejší RAMky.

Pominu-li bezpečnost, tak druhým důvodem proč zůstávám je rozumný filtr nevyžádané pošty a rychlé vyhledávání ve veškeré korespondenci. A třetím důvodem je, že mě nenapadá nic, co by mi při práci s ním scházelo.

Více na stránce Používejte Thunderbird

ATNotes — krátkodobé úkoly

ATNotes jsou digitální formou těch malých lepících lístečků, kam si člověk poznamenává věci, na které nemá krátkodobě zapomenout. Může je mít stále vylepené kdekoliv na monitoru, mohou být ale také schované a objevovat se až v nastavený čas (jako alarm).

Náhled, více na stránce ATNotes (anglicky, francouzsky).

IM Miranda — kecálek

Na ICQ používám Mirandu od jara 2004. Ne, že bych byl geek, od originálního ICQ klienta jsem utekl zase jen kvůli tomu, že i neaktivní spotřebovával hodně operační paměti. Dnes už je situace možná jiná, ale stejně jako u Opery, už jsem na Mirandu zvyklej.

Více na stránce Miranda Instant Messanger (anglicky) nebo na webu českých uživatelů.

KeePass Password Safe — bezpečný správce hesel

Svojí paranoiu si utužuju správcem hesel.

Jak známo, je nezodpovědné používat všude stejné heslo. Je-li někde náhodou odhaleno, je pak snadné dostat se kamkoliv.

V současné době (léto 2006) mám 58 nejrůznějších hesel a PINů, které bezpečně skladuju a organizuju právě v KeePass Password Safe. Namísto 58 hesel si tak stačí pamatovat jen dvě. Jedno ke spuštění komplu a druhé k otevření Keepass.

Keepass ukládá hesla v zašifrované podobě, má ochranu před špehovacími programy, čtečkami vstupů z klávesnice nebo čtečkami windows schránky. K dispozici je i čeština.

Copernic Desktop Search — vyhledávání na lokálním disku

K vyhledávání na lokále znám dvě aplikace, Google Desktop a Copernic Deskop Search.

Google používá k zobrazení výsledků výchozí prohlížeč a to pro mě není dobrý, protože Operu zatím bohužel nemá na seznamu podporovaných (kdoví, jestli jí vůbec plánují zařadit). Měl jsem tedy možnost odzkoušet jen základní funkce.

Copernic, ač jsem mu původně nijak nevěřil a ze dvou variant jsem automaticky nejdřív instaloval Google, je ale přesně to, co jsem si představoval:

1. má už v základu vyhledávání Openoffice.org souborů což je pro mě klíčová věc (prohledávání ve wordech, excellech a dalších microsoft-officích aplikacích se mě netýká, nemám je). Google má sice na Openoffice.org plugin, ale přišlo mi, že plugin má problém s kódováním češtiny, takže pokud v hledaném výrazu bylo nějaké nabodeníčko, výsledky nebyly spolehlivé
2. dovoluje přesněji určit, jaký typ souboru člověk hledá, textový soubor, fotku, html (Google má pro nevyvolené dělení jen na soubory a maily)
3. umožňuje zadat adresář, kde hledat (počítám, že tohle Google umí taky, ale zase jen ve vybraných prohlížečích)

Pro operisty a další podobné exoty není co řešit, Copernic Desktop Search je prozatím jasná volba. Ostatní mají na výběr i Google DS.

Openoffice.org — kancelářský balík

Plnohodnotná alternativa MS Office, která je ale zdarma. Používám od jara 2004.

Openoffice.org obsahuje, stejně jako MS Office, tabulkový kalkulátor (Excell → Calc), textový editor (Word → Writer), nástroj na tvorbu prezentací (PowerPoint → Impress), správu databází (Acsess → Base), kreslící nástroj Draw a editor matematických výrazů Math.

V dřívějších verzích bývaly problémy především s načítáním wordovskými a excellovskými soubory, každou další verzí se ale souhrn nekompatibilit zmenšuje, práce s Openoffice.org se od MS Office už nijak neliší. Jediným rozdílem je 12.870 Kč, které stojí MS Small Business 2007 a které svým obsahem zhruba odpovídá obsahu Openoffice.org, které je zdarma.